Přání pana ředitele ke Dni učitelů   

28.03.2020

Milí kolegové, milí přátelé.

Je to asi nejbizarnější „Den učitelů" v novodobých dějinách, protože pedagogy se stali vedle profesionálních učitelů i statisíce otců a maminek, kteří dosud pouze posílali své děti do školy a měli tím, pokud jde o jejich vzdělávání, z velké části vystaráno. Dnes se s nimi musí doma učit a bez teoretických znalostí pedagogiky a didaktiky si poradit jak jen to jde. Na ty všechny se dle mého dnešní svátek vztahuje také.

Jiné roky se mi běžně stává, že si v návalu každodenních starostí na Den učitelů ani nevzpomenu. Ne proto, že obecně nemám příliš v lásce svátky a oslavy, ale prostě proto, že mne těší a naplňuje běžný, mohl bych dokonce říci obyčejný život, a víc než klepání po ramenou, pár chlebíčků či zákusků pro mne znamená pocit, že věci fungují, jak mají, každý má svoji práci a své místo, a může tam svobodně realizovat své představy, touhy a vize. Že naše škola je plná dětí, žáků, studentů, učitelů a dalších pracovníků, dýchá a žije svým specifickým životem, který tak dobře známe a máme rádi. A který nám teď díky uzavření škol chybí. Nevím jak Vy, ale já už se velice těším, až se vše navrátí k normálu.

Možná někteří nevíte, ale oslava práce učitelů jinde ve světě připadá na 5. října (UNESCO zavedlo Mezinárodní den učitelů teprve roku 1994). U nás, obdivovatelů Komenského, slavíme Den učitelů 28. března, právě v den výročí narození Jana Amose Komenského. A protože právě tento den nastal, chci Vám všem poděkovat za celoroční úsilí a snahu naučit naše děti, žáky a studenty všemu, co považujete pro jejich rozvoj a život za podstatné a důležité. Za to, že je máte rádi a dáváte jim každý den kus sebe, a dovolíte nejlepším z nich, aby Vás přerostli. A tak to má být, vždyť pedagogika není nic většího, než prosté předávání znalostí a vědomostí z jedné generace na druhou. Žádná velká věda, kterou z tohoto procesu občas děláme. Jsem v té souvislosti hluboce přesvědčen, že povolání pedagoga je nejkrásnějším povoláním na světě, a to pro každého, kdo tuto práci dělá srdcem a rád.

Mnohým se může zdát, že oproti jiným povoláním za námi nic hmatatelného není. To je velký omyl. Styl, jakým se svými svěřenci mluvíme a jednáme, náš způsob uvažovaní, naše prožitky a zážitky, které sdělujeme, úhel vidění věcí a událostí, veškerá láska, kterou dostáváme a rozdáváme, získané a předané zkušenosti, to vše zůstane. A přesáhne nás. Proto Vám všem, učitelům a pracovníkům v mateřské škole, v základní umělecké škole, střední škole a vysoké škole, chci ještě jednou poděkovat za celoroční práci i za úsilí, které jste vynaložili, a s kterým se snažíte i v dnešní komplikované době prostřednictvím digitálních technologií své svěřence něčemu naučit.

Držím palce, ať se Vám co nejlépe daří, ať se znovu můžeme potkávat ve škole,  a všem přeji optimismus a pevné zdraví.

Vsetín, 28. březen 2020

Karel Kostka