Rozhovor: Klára Lümelová - studentka španělského gymnázia v Olomouci   

 

Klára je studentka španělského gymnázia v Olomouci. Miluje módu, umění, Harryho Stylese a sluníčko. Vybrala jsem si ji na rozhovor proto, že spolu trávíme poměrně dost času a podobné rozhovory vedeme téměř pravidelně a mně přišlo fajn si jeden z nich zaznamenat.

 

V čem si myslíš, že se naše generace nejvíce liší od ostatních?

Rozhodně technologiemi a rozdílnými způsoby komunikace. To, že komunikujeme spíš skrz telefony a smajlíky, než skrz dlouhé dopisy a rozhovory. Myslím, že máme i dost problém komunikovat naše pocity a emoce jenom slovy, protože většinu času máme možnost prostě poslat smajlíka, video nebo fotku a na popisování prožitků „nemáme čas“.  Nemyslím to negativně, ale že spíš máme možnost mít všechno hned, má to hodně plusů i minusů. Přijde mi, že nám všichni vždy říkali, že nejsme průbojní a na ničem tolik nelpíme, ale zrovna teď se ukazuje, že to není pravda, je spousta mladých a úspěšných podnikatelů, umělců nebo dokonce vědců, ta hranice pro úspěch se snižuje. Starší nás mnohdy vidí jenom jako děti, co si krátí čas vysedáváním za počítačem, a tak to není.

Co je typické pro naši generaci?

Pijeme kávu od útlého věku (smích), myslím si, že v naší generaci je více umělců, než ji bývalo, nebo jsou alespoň více vidět, díky internetu a svobodě projevu ve společnosti a je lehčí se k nim dostat. Takže bych řekla, že je pro nás typické to, že se nebojíme seberealizace a toho rozvíjet a ukazovat sebe sama.

Myslíš si, že máme jiné hodnoty? Jaké?

Základní hodnoty jako je rodina, zdraví, přátelé máme stejné, ale myslím si, že je dnes více povoleno mít ty hodnoty jiné, že nevadí, když jsi větší sobec a záleží Ti třeba více na penězích i když je pořád vnímáno trochu negativně, když třeba nechceš rodinu, tak pořád dostaneš pár podezíravých pohledů, ale my už to vnímáme jinak, jsme v tomto tolerantnější.

Proč si myslíš, že to tak je?

Dobou, naši rodiče nám říkali, že můžeme být čímkoliv a my jsme se tak v životě stali tolerantnějšími k tomu, že i ti kolem nás mohou být kdokoliv.

Je něco, co Tě na naší generaci opravdu štve?

To, že na všechno potřebuješ peníze, které si ne vždycky můžeš dovolit vydělávat, protože jsme většina ještě stále studenti (smích). To asi bylo u všech generací, ale u nás je to asi větší zátěž, protože tím, že můžeme všechno, tak chceme všechno a na to jsou peníze potřeba. Třeba to, že chceme mnohem více cestovat, protože nás díky internetu zajímají věci, které nejsou tak lehce dostupné.

Myslíš si, že jsme ztracená generace?

Ano., myslím, že jsme. Mám pocit, že každý člověk, kterého znám se pořád hledá, nikdo není spokojený, máme problémy, které bychom nemuseli mít, když bychom byli v jiné generaci. Je možné, že je to ještě pořád naším věkem, ale myslím si, že se to z nás neztratí, protože já například mám pocit, že nikdy nebudu mít dost, protože chci pořád víc a vnímám to tak i u vrstevníků.

Taky si myslím, že jsme jako generace velmi rozdílní podle věku, protože se Svět během naší doby strašně rychle mění a stalo se příliš mnoho věcí, takže lidé, co se narodí teď budou úplně jiní než my.

Dokázala by si třemi slovy popsat Tvoji a moji generaci?

Ztracení, rozmazlená ve smyslu, že můžeme mít všechno, ale pořád nejsme spratci, bojující a umělecká. Myslím si, že jsme inteligentní, protože musíme mít nějakou inteligenci na to, abychom se někam dostali, což tak bylo vždy, ale vnímám to tak, že my musíme mít něco navíc, abychom se někde dostali. To se ve třech slovech asi obsáhnout nedá. Rozhodně se to nedá aplikovat obecně.

 

„Myslím si, že generace jsou vždy jen o lidech, které člověk potká. Každý člověk je jiný a naši vrstevníci se snaží soustředit na jednotlivce, a ne na celé generace. Snažíme se nesoudit a přijímat víc lidi jako jednotlivce.

 

Myslíš si, že máme nějaké vzory? Někoho, ke komu vzhlížíme jako celá generace?

V politice vnímám jako náš vzor Václava Havla, jednak proto, že mě k tomu vedli rodiče a v mém okolí to tak je a vnímám to tak, že je pro nás vzorem toho, jak by měl vypadat politik a jaké by měl mít hodnoty. Pro život si myslím, že máme všichni vzory jiné, nebo spíš inspirativní lidi, díky internetu máme hodně možností, kde je najít, ale tím, že můžeme vidět všechno, tak nám to může podkopávat nohy, ale je to rozhodně místo pro inspiraci. Pro mě je hodně inspirací spousta lidí ze světa módy, ale nevzhlížím k nikomu. Chci být sama za sebe a být jako někdo, kdo tady ještě nebyl. Myslím, že se jako generace nechceme stavět do řady, ale chceme být sami za sebe a vybočovat.

HODNOTY A VZTAHY GENERACE Z

Co si myslíš, že je pro nás v životě nejdůležitější?

Myslím si, že chceme poznat všechno, cestovat a vědět víc. Naše generace je poměrně společenská, rádi se potkáváme, chodíme do kaváren, protože máme možnost a je to přijatelné, máme potřebu více lidí, nestačí nám jeden člověk. I když tyhle potřeby teď moc naplněné nemáme, bohužel.

Máme podle Tebe jiné vztahy? Potřebujeme manželství?

Myslím si, že jsme ve vztazích jiní. Mám pocit, že moc lidí nejde do manželství a když, tak jsou smíření s tím, že se rozvedou, ale v naší generaci o to ani lidé nestojí. Chceme být ve společnosti lidí, ale nechceme se vázat, nepotřebujeme člověka na celý život. Je pro nás těžké být si s někým blízký, jsme velmi individualisti, nezávislí, nepotřebujeme k někomu patřit. Jsme vychováváni být silní sami za sebe. Vnímám to tak, že je pro nás důležité být soběstačný a neohlížet se na nikoho. Ale možná to tak dost vnímám i kvůli věku, že se teď poutat ani omezovat prostě nechci.

Jsme osamělí?

Nejsme schopní žít sami. Jsme osamělí, ale můžeme si za to dost sami, i když jsme dost vychováváni k tomu být soběstační, tak to možná hraje roli. Ale myslím si, že i když chceme být velmi společenští, tak jsme dost osamělí. Hodně to asi souvisí s internetem, některým lidem stačí život na něm a mají přátele tam. Je to pohodlnější, nemusíš se tolik snažit, je snadnější se kontaktu vyhnout, když chceme. Jsme líní na vztazích pracovat, mnohem rychleji se vztahů vzdáme, než abychom na nich pracovali. V tom se hodně lišíme například od našich rodičů, kteří v sobě mají ty vztahy nastavené jinak, my nemáme takovou potřebu do nich investovat. Asi to už ani neumíme, nemáme na to čas a prostor, potřebujeme všechno hned. Je pro nás prostě přirozenější dát ruce pryč od toho, co nefunguje, než zatnout zuby a hledat řešení a cesty.

MY VS OSTATNÍ

Vnímáš nás jako uspěchanou generaci?

Jsme velmi netrpěliví a neumíme čekat, ale je to asi hodně tím, že jsme se narodili do světa, kde ten spěch byl normální a my už jsme se s tím naučili žít. Momentálně pracující generace i ta nad ní Svět hodně zrychlili a my jsme se s tím smířili a naskočili do toho jejich vlaku. Hodně se přizpůsobujeme, jsme schopní se rychle měnit, protože se to od nás očekává a na pomalý proces není čas.

Jsou mezi námi ostatními generacemi nějaký zásadní rozdíl nebo propast?

Mám pocit, že naše generace je obecně hodně proti starším lidem, kteří jsou často proti nám, ale já osobně mám starší lidi ráda, protože ti, se kterými se potkávám jsou podporující vůči nám a přejí nám. Na velké části starších lidí ale jde vidět, že nás nestíhají a nemají rádi náš způsob života, ale nad tím jsme se myslím povznesli a moc neřešíme jejich názor. Obecně si myslím, že má generace tolik nesoudí generace starší. Nebo obecně, prostě nemáme potřebu soudit. Alespoň má sociální bublina to tak má nastaveno.